close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Výsledky ankety - Lákají vás výrazně mladší ženy nebo výrazně straší muži?

11. prosince 2010 v 13:05 | Lucie Nováková
3.5
Anketa novin Právo uveřejněná na
www.seznam.cz z roku 2005
Otázka:
Počet dotázaných: 2808
Odpovědi:
ANO - 68%  
NE - 32%
 

Cougar

11. prosince 2010 v 13:04
,,Cougar´´

"Cougar" v angličtině, elegantní puma v překladu termín, kterým jsou označovány ženy přes třicet a více a výhradně se zajímají o mladší muže. Tento termín se zřejmě poprvé objevil na kanadské webové seznamce cougardate.com. Toto označení se rychle uchytilo a začalo se používat v médiích (Prime, 2005, Cougar Club, 2007, Jane Smith Cougar průvodce pro starší ženy, 2010). Např. v americké reality show ,,The Cougar´´ si starší ženy vybírají budoucího přítele ze skupiny dvaceti mladých atraktivních mužů. Protějšky těchto "cougar" dam a paní se pak nazývají "mladé šelmy".


Věkové rozdíly mezi partnery

11. prosince 2010 v 13:03
Věkové rozdíly mezi partnery

Historie
            O historii věkového rozdílu mezi partnery jsme informováni již na úrovni doby kamenné. To díky antropologům, kteří minulém století popsali život původních obyvatel Austrálie. Mladík z kmene oněch domorodců musí nejdříve prokázat schopnosti lovce nebo válečníka a tím se prosadit ve svém kmeni. Např. je vhodné, když si muž vezme za ženu dceru dcery své matky. I v těchto podmínkách se zřejmě objevovala spontánní volba protějšku z lásky. Dvojice potom musela od svého kmene utéci. Pokud byl takový pár chycen ostatní ho ubili. Podobně byl řešen i jednostranný zásah, únos nevěsty. Zde ovšem byla šance, že nevěsta i její rodiče únosci odpustí a všichni, včetně stařešinů kmene, se nechají obměkčit dary. Smírnému řešení situace napomáhá dohoda o tom, že některá z mužových příbuzných se zaslíbí některému z nevěstiných příbuzných. Požadavek, aby se ženil muž až v době, kdy prokázal svoji zralost, to znamená získal v kmeni prestiž a slávu válečníka, měli i indiánské kmeny v časech, kdy vládly americkým prériím. Od dívky na vdávání se očekávalo, že již menstruuje a je znalá domácích prací. Muž coby ženich získal patřičnou prestiž nazřídka až kolem třicítky.

,, Všobecně´´
1) Při velkém věkovém rozdílu by se ten starší neměl přizpůsobovat životnímu stylu mladší generace.
2) Vstupujete - li do vztahu s výrazně mladší osobou, představte si, co nejreálněji vaše soužití za 10-15 let.
3) Ač je mezi vámi velký věkový rozdíl snažte se ve vztahu udržet, co nejvyváženější model rozhodování
4) I když máte více životních zkušeností nesnažte se dávat nevyžádané rady.
5) Není důležité, co si myslí okolí.
Zdroj: Česká televize, pořad Partnerské vztahy aneb návod na přežití, Velký věkový rozdíl, 27. 4. 2010
 


Singels

11. prosince 2010 v 13:01 | Lucie Nováková
Singels

Image nebo stav mysli ?
Definice podle Jana Balona, Ph.D. , sociologa:
            Singels jsou lidé, kteří z nějakého důvodu neuzavírají manželství nebo se svobodně rozhodují žít sami, protože je to pro ně nějakým způsobem výhodné. Tento fenomén se šíří nejčastěji ve velkoměstech, jako je např. Londýn, Berlín…
Zdroj: Česká televize, dokument Singel, 4.11.2008
Dnes už nemáme staré mládence nebo staré panny, těm, kteří žijí sami se říká singels. Je to pouze image? Přesvědčují sami sebe, že je jim takto nejlépe? Nebo je to dobrovolná, cílená samota - životní postoj…
V moderní společnosti přibývá stále více mužů a žen žijících bez partnera. To, že se tímto způsobem vyhýbají sexuálním kontaktům je už dávno tabu, protože je to spíše opačně, Singels leckdy vystřídají i více sexuálních partnerů než ostatní lidé praktikující partnerský život. Důvody mohou být mnohé: kariérismus, snaha o ekonomickou samostatnost, snaha o společenský úspěch či oslabení rodinných vazeb u žen.
Všeobecně je známo, že ,,singel muž´´ je mnohem méně odsuzován společností než ,,singel žena´´. Bylo to tak v minulosti a přetrvalo to i do dnes. Svobodná žena ve středním věku bývá často litována. Maminky mají strach, že už se nikdy neprovdá a neustále hledají další a další skvělé partie. Ale i u mužů to není o nic lepší, rodiče bědují, že nebudou mít vnoučata, veškeré příbuzenstvo nabízí budoucí partnerky, dcery známých atd. Toto může vést až k poruchám rodinných vztahů, z důvodu nenaplněných ideálů, v podobě vnoučat, v očích rodičů. U žen bývá důvodem k samotě odklon od patriarchálního způsobu upořádání společnosti, kdy muž je hlava rodiny a vydělává peníze. Přičemž problémem je, že stále panuje ve společnosti fakt, že být vdaná znamená i lepší společenské uznání. Ženám žijícím singel je přiřazováno sobecké chování, kdy nechtějí obětovat kariéru na úkor rodiny. Také jsou singel muži a ženy podezříváni z toho, že nechtějí přiznat homosexualitu.
Většina mladých volících samotu, plánuje tento způsob života maximálně na deset let dopředu, přičemž poté se vdají nebo ožení. Některým se ale i přes snažení ani po třicítce nepodaří najít partnera. Další část populace tzn.,,singlů´´ si tento stav nevolí dobrovolně a nepovažuje ho za ideální. Na veřejnosti se ale někteří chovají, tak že jim to vyhovuje a nepřiznávají, že nejsou šťastní. Nechtějí vypadat před lidmi špatně a také možná si i někteří namlouvají sami sobě, že jsou takto spokojení.
Zdroj: psycholožka Ludmila Haňková, časopis Psychologie Dnes, září 2010, 9. Číslo, 16.ročník, Portál, ISSN 1212-960
Rozdělení Singels do skupin podle psycholožky Ludmily Haňkové
1)      Nesmělí :Do této skupiny patří lidé se slabou sociální dovedností nebo s velmi nízkým sebevědomím. Trpí skutečnými nebo často pouze domnělými nedostatky psychickými nebo fyzickými.
Často sní po partnerském vztahu nebo rodině ale netroufnou si se seznámit a po čase se přestanou snažit a rezignují. Řešením pro ně mohou být seznamky na internetu nebo v časopisech ale bohužel to po několika nevydařených schůzkách brzy vzdávají.
2)      Závislí na rodičích : Další skupinou jsou lidé enormně závislí na rodičích a to většinou na matky. Typický příklad je muž jedináček bez otce. Syn je v podstatě matčiným životním partnerem a toto vnímá, jako svou životní roli. Pokud si najde přítelkyni neustále řeš vnitřní konflikt, jak by spolu s matkou vycházeli a později toto úplně zavrhne.
3)      Nároční :Sem řadíme ty, kteří mají vysoké nároky jak a sebe, tak na svého budoucího partnera. Nezakládají rodiny, proto aby si užili života. Čím jsou starší, tím mají větší nároky na partnera a postupně u nich mizí návyky společný partnerský život. Po třicítce nebo čtyřicítce, když už rodinu založit chtějí, nemohou najít toho pravého.
Nároky se u nich na partnera zvyšují společně s jejich rostoucím sebevědomím. Je zákonitostí, že čím déle žije člověk sám, tím hůře potom snáší omezení, která partnerský vztah přináší.
4)      Samotáři:
Hodně z nich mívá velmi traumatické zkušenosti z původní rodiny. Někdy to bývají děti z početných rodin, které nemají chuť si založit vlastní rodinu. Někdy to bývají i lidé handicapovaní psychicky nebo fyzicky. Tato skupina je nejmenší.
Zdroj: psycholožka Ludmila Haňková, časopis Psychologie Dnes, září 2010, 9. Číslo, 16.ročník, Portál, ISSN 1212-960
Ženy, i když je jich více než mužů, se častěji vdávají :
Z více než 5,2 milionu žen, včetně dětí a mládeže, byla na konci roku 2005 jen jedna třetina svobodná, ostatní byly buď vdané, rozvedené nebo ovdovělé. Z pěti milionů mužů je svobodných víc než 43 procent mužů. Průměrný věk svobodných dívek je v ČR 18,6, u mužů 20,7 roku.
291 mužů a 956 žen starších 90 let nikdy manželství neuzavřelo.
Zdroj: http://www.modernirodina.cz/v-cesku-je-vice-zen-jsou-starsi-a-vic-se-vdavaji.html - zpracováno podle Českého statistického úřadu

Počátky matrimoniologie u nás

11. prosince 2010 v 12:59 | Lucie Nováková
Odborně se nauce o párovém soužití říká - matrimoniologie. Za zakladatele tohoto oboru v ČR bývá označován, nedávno zemřelí, Miroslav Plzák. V roce 1964 zahájil provoz Linky důvěry, kdy se ukázalo, že osmdesát procent volajících trápí problém párového soužití a pouze dvacet procent duševní poruchy. Bylo jasné, že musí vzniknou manželská poradna, které se ujali kolegové doktora Plzáka zároveň vznikl již zmiňovaný nový obor - matrimoniologie. Plzák říká, že: "Do této doby se o této problematice psalo pouze v souvislosti se sexualitou, a to esejisticky´´. Podle něj nikdo nepojal tento problém systémově a byl to právě on, kdo do něj vnesl vědecké nazírání. Po smrti Miroslava Plzáka se ponejvíce začal zabývat tímto oborem jeho kolega PhDr. Petr Šmolka.
Zdroj: Reflex, 47 CS Společenský týdeník, 25.listopadu 2010, Ringier Axel Springer a.s.

Úvodem

11. prosince 2010 v 12:58 | Lucie Nováková
            Partnerské vztahy, něco co provází většinu lidí po celý život. Něco, co řešíme každý den a neustále se s tím střetáváme. Záležitost všech lidí bez ohledu na rasu, vyznání, kulturu, věk. Věc, která je v dnešní době tolik diskutovaná. Odborníky v mnohém probádaná. Existuje nepřeberné množství publikací na toto téma, internet je plný stránek s touto problematikou a psychologické či společenské časopisy překypují články o partnerských vztazích. V Americe dokonce existuje předmět o partnerských vztazích na na univerzitě v Sioux Falls v Severní Dakotě, který vyučuje Laurie Chaplinová, docentka pedagogiky, která si myslí, že :
"Najít správného partnera může být důležitější než všechny vědomosti nabyté na univerzitě," Kdo navštěvuje její volitelný předmět - Jak najít partnera, kterého stojí za to si udržet a splní zápočtový test dostane ,,bod´´, který se počítá do konečného hodnocení studia.

Kam dál